Koncepce
Obsah
První věc co dělat s novým openSUSE
Obvykle první věc, co nový uživatel openSUSE chce, je začít pracovat s jedním z jeho oblíbených projektů, a to co nejdříve od nainstalování systému. Ještě před tím je ale dobré se naučit nějaké základy toho, jak Linux funguje, a předejít tak pozdějšímu plýtvání časem. V Linuxu vše funguje jiným způsobem, než v operačních systémech MacOS nebo Microsoft Windows, a proto je dobré těmto odlišnostem porozumět.
Dva hlavní rozdíly
Bezprostřední rozdíl je uživatelské rozhraní
Grafické uživatelské rozhraní (GUI) je v openSUSE mírně odlišné od Windows a MacOS, avšak ty rozdíly jsou většinou kosmetické. Pracovní plocha KDE Plasma Desktop (narozdíl od GNOME, což je alternativní pracovní prostředí) je docela podobná jiným uživatelským rozhraním: většina základů je stejná, okna jsou okna, ta mají rám, záhlaví s názvem, na levé straně záhlaví je tlačítko s volbami okna a vpravo jsou obvyklá tlačítka minimalizovat, maximalizovat a zavřít. Takto nastavené rozvržení okna může být uživatelem, který chce mít jiný vzhled okna, jednoduše změněno, ale ve výchozím stavu je vše uděláno tak, aby se noví uživatelé zde v Linuxu cítili jako doma.
Druhý rozdíl je uvnitř systému
Tento rozdíl je rozsáhlý. Jedna z prvních odlišností, kterou noví uživatelé brzy objevují je, že programy navržené pro Windows vyžadují pro spuštění speciální vrstvu kompatibility, kterou poskytuje program Wine, který funguje s mnoha, ne však se všemi programy z Windows.
Značně odlišná od konkurenčních OS je architektura souborového systému Linuxu. Také správa systému je jednodušší a nevyžaduje, abyste na pracovní ploše byli přihlášeni rovnou jako root. Jiný významný rozdíl je ve způsobu instalace a správy softwaru.
Seznam rozdílů je delší a ty budou později vysvětleny detailně, ale tyto čtyři příklady by měly poukázat na to, že pokročilí uživatelé, kteří nepoužívali Linux, budou muset pro práci s Linuxem změnit své zvyklosti. Proč pouze pokročilí uživatelé? Jednoduše proto, že právě oni často budou chtít docílit interní konfigurace na jakou byli zvyklí ve Windows a právě tak narazí na odlišnost Linuxu. Pokročilí uživatelé často potřebují ponořit se pod kapotu systému a nebo konfigurovat pokročilé možnosti, takže ani v Linuxu se neobejdou bez pochopení toho, jak to funguje, a nebo bez možnosti pokročilé konfigurace.